Lidé na MENDELU


Na této stránce máte zobrazeny všechny veřejně přístupné údaje o zadané osobě. Některé informace o personálním zařazení a funkcích osoby mohou být skryty.

Ing. Jan Winkler, Ph.D.
Identifikační číslo: 10022
Univerzitní e-mail: jan.winkler [at] mendelu.cz
 
Akademický pracovník - odborný asistent - Ústav biologie rostlin (AF)
 
Externí učitel - Institut celoživotního vzdělávání (MENDELU)

Kontakty     Výuka     Projekty     Publikace     Vedené práce     Konference     

Základní informace

Základní informace o závěrečné práci

Typ práce: Diplomová práce
Název práce:Vliv rozdílného zpracování půdy na plevele v pšenici ozimé
Autor: Ing. Zdeňka Benešová
Pracoviště: Ústav agrosystémů a bioklimatologie (AF)
Vedoucí práce: Ing. Jan Winkler, Ph.D.
Oponent:Ing. Ivo Hartman, Ph.D.
Stav závěrečné práce:Závěrečná práce byla úspěšně obhájena


Doplňující informace

Následují doplňující informace závěrečné práce. Kliknutím na odkaz s názvem jazyka zvolíte, v jakém jazyce mají být informace zobrazeny.

Jazyk zpracování závěrečné práce:Čeština

Čeština        Angličtina

Název práce:Vliv rozdílného zpracování půdy na plevele v pšenici ozimé
Abstrakt:Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv zpracování půdy na stav zaplevelenosti. Na pokusném poli v kukuřičné výrobní oblasti byla pěstována pšenice ozimá po předplodině vojtěšce seté a po předplodině kukuřici silážní. Půda byla zpracovávána třemi způsoby konvenční metodou s použitím orby, minimalizační technologií a bezorebnou metodou. Sledování probíhalo v letech 2005 a 2006, výsledky počtů jedinců a počtů druhů plevelů byly hodnoceny analýzou rozptylu a metodou následného testování, ke zjištění vlivu sledovaných faktorů na jednotlivé druhy plevelů byla použita metoda mnohorozměrné analýzy ekologických dat a dále potom kanonická korespondenční analýza CCA. Bylo zjištěno, že na počet jedinců plevelů v pšenici ozimé má statisticky průkazný vliv pouze konvenční metoda zpracování půdy, kde bylo zaplevelení v ks.m2 nejmenší, nejvyšší zaplevelení co do počtu jedinců bylo zjištěno u bezorebné metody. Počet druhů plevelů byl statisticky průkazně nejnižší u minimalizační technologie, nejvyšší opět u bezorebné metody. Z analýzy CCA vyplynulo, že klasické zpracování půdy upřednostňovala např. ostrožka východní, opletka obecná, merlík bílý či heřmánkovec nevonný, na variantě s minimalizační technologií zpracování půdy byly častěji druhy jako kokoška pastuší tobolka, ptačinec prostřední, violka rolní a při bezorebném zpracování půdy se vyskytoval především pěťour maloúborný, svízel přítula, locika kompasová, mléč zelinný a další. Po předplodině vojtěšce byla v porostech pšenice ozimé statisticky vysoce průkazně vyšší zaplevelenost, než po předplodině kukuřici na siláž. Při použití minimalizační či bezorebné technologie zpracování půdy je zaplevelenost v porostech pšenice ozimé co do počtu jedinců plevelů vyšší. Obdobný efekt vyvolá rovněž předplodina vojtěška setá. Doporučuji provést dlouhodobější zkoumání.
Právní doložka:Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
Klíčová slova:předplodina, plevele, zpracování půdy, minimalizace, pšenice ozimá

Zobrazení a stahování souborů

Pokud chcete zobrazit zadání závěrečné práce, klikněte na ikonu Zobrazit zadání. Ikony Závěrečná práce, Přílohy práce, Posudek vedoucího a Posudek oponenta představují soubory týkající se závěrečné práce, které je možné stáhnout. Budou zobrazeny pouze v případě, že je soubor vložen a zároveň je veřejný.

Závěrečná prácePřílohy prácePosudek vedoucíhoPosudek oponenta

Části práce s odloženým zveřejněním:

Zadání práce neomezeně

Pokud chcete získat přístup k částem práce s odloženým zveřejněním, kontaktujte uživatele Ing. Jan Winkler, Ph.D..