Sylabus predmetu RRRZR - Rozvoj zdravého regionu (FRRMS - ZS 2020/2021)


     Čeština          Angličtina          


Kód předmětu:
RRRZR
Název předmětu česky:
Rozvoj zdravého regionu
Název předmětu anglicky: Development of a Healthy Region
Semestr: ZS 2020/2021
Způsob ukončení a počet kreditů:
zkouška (4 kredity)
Forma výuky a dotace hodin:
prezenční, 3/0 (počet hodin přednášek týdně / počet hodin cvičení týdně)
Stupeň studia:
magisterský navazující
Typ předmětu:
povinný
Typ výuky předmětu:
normální, konzultační
Možnost studia předmětu během zahraniční mobility:
-- obsah této položky nebyl definován --
Jazyk výuky:
čeština
Garant předmětu: prof. MVDr. Ivo Pavlík, CSc.
Garantující ústav: Ústav teritoriálních studií (FRRMS)
Fakulta:
Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Vyučující:
prof. MVDr. Ivo Pavlík, CSc. (garant)
Prerekvizity:
 
Rozvrh v aktuálním období:
-- obsah této položky nebyl definován --
 
Cíl předmětu a studijní výstupy:
Cílem tohoto předmětu není úplné předání poznatků z oblasti humánní a veterinární medicíny, ale vytváření srozumitelných souvislostí mezi zdravím lidí a zvířat, a mezi ekonomickými, ekologickými, demografickými, politickými a dalšími významnými faktory podmiňujícími rozvoj zdravého regionu.
 
Obsah předmětu:
1.
Vliv onemocnění lidí na regionální rozvoj - významné organizace (dotace 3/0)
 
a.Mezinárodní organizace světové: WHO (World Health Organization), OIE (Office International des Epizooties; World Organisation for Animal Health). FAO (Food and Agriculture Organization), CDC (Centers for Disease Control and Prevention), Komise pro Codex Alimentarius.
b.
Mezinárodní organizace evropské: EFSA (European Food Safety Authority), RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed), ECDC (European Centre of Disease Prevention and Control), DG Sanco (General Directorate, Brusel, Belgie).
c.
Národní organizace: SZPI (Státní zemědělské a potravinářské inspekci), SZÚ (Státní zdravotní ústav), EPIDAT (epidemiologická data), SVS (Státní veterinární správa), ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR).

2.
Rizikové faktory pro vznik ekonomicky významných nemocí (dotace 3/0)
 
a.
Ekonomické faktory ovlivňující zdraví lidí a zvířat v rozvojových regionech: antropogenní činnost (urbanizace krajiny, rozvoj průmyslu, intenzifikace zemědělství), vývoj technologií (produkce nových léků, potravinářský průmysl, čištění odpadních vod),
rozvoj dopravy a cestování (místní doprava, mezinárodní doprava, rozvoj turistiky).
b.
Sociální faktory ovlivňující zdraví lidí a zvířat v rozvojových regionech: školství (vzdělání obyvatel, mezinárodní studia), zdravotnictví (činnost systému, prevence onemocnění), výživa (potravinová dostatečnost, potravinová bezpečnost, kvalita potravin), bezpečnost (armáda, bezpečnostní složky).
c.
Sociální faktory včetně demografických faktorů a kulturních zvyklostí ovlivňující zdraví lidí a zvířat v rozvojových regionech: rozvrstvení společnosti, věkové složení a způsob života, hustota obyvatel, sexuální výchova, hygienické návyky, zpracování potravin, způsoby stravování.
d.Environmentální faktory ovlivňující zdraví lidí a zvířat z pohledu environmentálních podmínek pro zemědělství: abiotické (fyzikální; klimatické, orografické, edafické, hydrologické), biotické (biologické; flóra, fauna, chovy zvířat), socio-environmentální (zemědělství, průmysl).
e.
Drogové závislosti z pohledu environmentálních podmínek pro zemědělství: závislostní chování (alkoholismus, tabakismus, drogy přírodní, drogy syntetické), dopady na zemědělskou činnost.

3.
Význam chudoby při šíření původců onemocnění živými organizmy nebo vehikuly (dotace 3/0)
 
a.
Původce onemocnění může být šířen v zásadě dvěma způsoby: přímý přenos (mezi lidmi či zvířaty) nebo nepřímý přenos (vehikula).
b.
Vstupní brány pro původce onemocnění: gastrointestinální (střevní) trakt, urogenitální (močopohlavní) ústrojí, spojivka, respirační (dýchací) ústrojí a kůže. Faktory zevního prostředí ovlivňující šíření původců onemocnění: fyzikální, biologické, pobytové.
c.
Fyzikální faktory: geologické, klimatické, radiační (záření).
d.
Biologické: flóra (potraviny a krmivo rostlinného původu), fauna (zvířata domácí včetně mazlíčků a zvířat pracovních).
e.
Pobytové: pro obyvatele (podmínky prostředí v místech bydlení, v zaměstnání, v místě volnočasových aktivit, apod.), pro zvířata podmínky pro jejich chov (velkochovy, malochovy nebo zájmové chovy) či podmínky pro jejich život ve volnosti (suchozemské nebo vodní prostředí).

4.
Rozvojové země a zásobování obyvatelstva nezávadnou (pitnou) vodou, odstraňování výkalů a odpadů a nedostatečná zdravotnická péče (dotace 3/0)
 
a.
Vodu můžeme v těchto rozvojových oblastech dělit podle původu na následující skupiny: studniční voda, dešťová voda, povrchová voda, pramenitá voda z hor přivedená do fontán, pramenitá voda v pouštních oázách a vodovodní voda.
b.Odstraňování výkalů a odpadů v rozvojových zemích: nakládání s výkaly a odpady v době rozvoje raných civilizací, vznik zemědělství, nakládání s výkaly a odpady a šíření zoonóz, novověk a vztah k osobní a veřejné hygieně.
c.Nedostatečná zdravotnická osvěta v rozvojových zemích.

5.
Kategorie ekonomicky významných nemocí podle různých kritérií a jejich význam v rozvojových zemích (dotace 3/0)
 
a.
Tři nejvýznamnější kategorie infekcí (nákaz, onemocnění) podle způsobu jejich přenosu: antroponóza, zoonóza a sapronóza.
b.
Neinfekční nemoci způsobují: toxiny (exotoxin nebo endotoxin), radiační záření, nedostatek vitamínů, nedostatek různých živin včetně vody, sociální tlak (psychická onemocnění), a závislosti na drogách a další.
c.
Šíření původců onemocnění živými organizmy nebo vehikuly: přímý přenos mezi lidmi či zvířaty (stejného či různého druhu), nepřímý přenos prostřednictvím (neživého vehikula: půda, prach, voda, potravina aj., nebo živého vektora/přenašeče: bezobratlí, obratlovci).
d.
Cirkulace původce onemocnění v ekosystému: synantropní s urbánním (městským) cyklem a exoantropní se sylvatickým (lesním) cyklem.
e.
Alimentární onemocnění (onemocnění z potravin): alimentární infekce (onemocnění způsobené živými infekčními agens) a alimentární intoxikace (otravy způsobené přítomnými exotoxiny a endotoxiny).
f.Nozokomiální infekce (při pobytu v nemocnici).
g.
Podle průběhu se výskyt onemocnění v populaci dělí na čtyři typy: sporadický výskyt onemocnění, endemický výskyt onemocnění, epidemický (u lidí) a epizootický (u zvířat) výskyt onemocnění, pandemický (u lidí) a panzootický (u zvířat) výskyt onemocnění.

6.
Mor, nejzávažnější onemocnění člověka z pohledu ztrát na životech (dotace 3/0)
 
a.
Jsou odlišovány celkem dva cykly původce onemocnění: lesní (sylvatický) cyklus (zejm. v Mongolsku, Číně, USA, Mexiku, severní Africe a Arábii), městský (urbánní) cyklus (ve všech rozvojových zemích.
b.
Přenos původce onemocnění na člověka a Výskyt moru v současnosti.
c.
Rozvoj tří různých forem onemocnění: forma uzlinová (dýmějová, bubonická; bubo=hlíza), forma septická (otrava krve), forma plicní (nejnebezpečnější, v 90 až 100 % případů dojde k úmrtí udušením za 12 až 24 hod).
d.
Ekonomické dopady a prevence: alimentární infekce, prevence přemnožení rezervoárových zvířat a vakcinace.

7.
Další významná bakteriální onemocnění lidí limitující rozvoj regionů (dotace 3/0)
 
a.
Syfilis, pohlavně přenosné onemocnění (vznik a rozvoj, léčba a prevence).
b.
Cholera, vodou přenosné onemocnění (původce onemocnění a jeho přenos, vznik a rozvoj onemocnění, terapie a prevence).
c.
Tyfus, skupina různých onemocnění (skvrnitý tyfus, břišní tyfus způsobovaný bakterií salmonella enterica typhi, návratný evropský tyfus, návratný klíšťový tyfus, paratyfus, tedy podobný tyfu, úplavice).
d.
Lepra a tuberkulóza lidí a zvířat (malomocenství, lidská -- humánní tuberkulóza, bovinní tuberkulóza, ptačí - aviární tuberkulóza, mykobakterióza lidí a zvířat).

8.
Závažné virové epidemie v rozvojových zemích a jejich ekonomický dopad (dotace 3/0)
 
a.
Virová onemocnění lidí (antroponózy): pravé neštovice, HIV/AIDS (způsoby infekce, průběh onemocnění, prevence) a dětská obrna (výskyt v rozvojových zemích, formy, léčba a prevence onemocnění).
b.Virová onemocnění lidí (zoonózy): Žlutá zimnice (původce a vznik onemocnění, fáze onemocnění, léčba, vakcinace a prevence), Marburská horečka a Ebola (původce a vznik onemocnění, klinické příznaky, epidemie, ekonomické dopady, turismus), SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome), vzteklina (přenos a formy onemocnění, terapie a prevence), chřipka (Španělská, Hongkongská, ptačí, prasečí aj.).
c.
Závažné virové nákazy zvířat ovlivňující rozvoj regionů: mor skotu, slintavka a kulhavka, Africký mor prasat, klasický mor prasat, klasický mor drůbeže (chřipka ptáků).
d.
Závažná mykoplazmová onemocnění lidí a zvířat: pohlavně přenosné mykoplazmové infekce (sexuální turistika do rozvojových zemí, rizika, terapie a prevence), plicní nákaza skotu (výskyt a ekonomický význam v Africe, výskyt, diagnostika a prevence).

9.Závažné zoonózy bakteriálního původu, jejich ekonomický význam a negativní vliv na mezinárodní obchod a turismus (dotace 6/0)
 
a.
Vozhřivka (maleus): Klinické příznaky u lidí a zvířat, léčba a prevence, dodnes se toto onemocnění vyskytuje především v Indii, Mongolsku, Iráku, Číně a v Jižní Americe, bioterorismus.
b.
Brucelóza: Maltézská horečka - maltézská brucelóza (riziko konzumace sýrů prodávaných na různých tržištích v jižních státech, tzv. "street food"), brucelóza skotu (způsobuje infekce u zvířat i lidí zejm. v rozvojových zemích, léčba a prevence).
c.
Q horečka (přenášena klíšťaty, nebo alimentární či aerogenní cestou, léčba a prevence).
d.Mykózy jako sapronózy, zoonózy a antroponózy (nejvýznamnější onemocnění tropů a subtropů s deforestovanou krajinou): zdroje a cesty přenosu původců, mykotoxikózy, klinické projevy infekce, léčba a prevence).

10.
Celosvětově významné parazitární infekce lidí, limitující faktor pro ekonomickou prosperitu a rozvoj tropických a subtropických regionů (dotace 6/0)
 
a.Jednobuněční parazité (protozoa): malárie (přenos původce onemocnění a klinické příznaky, léčba a prevence, rozvojové programy), spavá a Chagasova nemoc (původci onemocnění, léčba a prevence), Leishmanie (původci, průběh infekce, léčba a prevence), kryptosporidie (zdroje infekce, terapie a prevence).
b.
Parazitičtí červi (helminti): filarióza (vývojová stádia onemocnění, léčba a prevence), schistosomóza (dříve označovanou také jako bilharióza, infekce člověka, terapie a prevence), tasemnice (tasemnice bezbranná, tasemnice dlouhočlenná, tasemnice dětská, echinokokóza, trichinelóza, škrkavky a ostatní geohelminti).
c.
Parazitičtí členovci: svrab, klíšťata a klíšťáci, blechy, vši, štěnice a sametky (přenosy, diagnostika, terapie a prevence).

11.
Cestovní medicína (dotace 3/0)
 
a.
Hlavní způsoby přenosu původců onemocnění: přímým dotykem (nemoci "špinavých rukou"), kapénkami (nemoci kolektivů a míst s vysokou hustotou obyvatel), vodou a potravinami (alimentární infekce), kontaminovanými předměty (chirurgické nástroje, diagnostická zařízení, injekční jehly aj.), při poranění: bodavým hmyzem, kousnutím psem, kočkou, divokým prasetem, koněm, velbloudem aj. zvířaty, poškrábáním, žahavými vlákny medúzy a sasanky, zraněním o korály, ostré kameny nebo po pádu na zem, postříkání jedem.
b.
Základní pravidla prevence onemocnění při cestování: před cestou se nechat očkovat, během cesty dbát zásad bezpečného stravování, omezovat pobyt na přímém slunci, vyhýbat se koupání v neznámých povrchových vodách, po návratu v případě obtíží (horečka, průjmy, vyrážka, žloutenka) okamžitě navštívit lékaře.
c.Mít zařízené cestovní zdravotní pojištění (je možné i pojištění u více pojišťoven), mít dostatečně vybavenou lékárničku po poradě s lékařem a další praktické rady pro prevenci onemocnění při cestování.

12.
12. Přednáška: Alimentární onemocnění (infekce a intoxikace) a respirační onemocnění z pohledu terapie, prevence a ekonomických dopadů v rozvojových i rozvinutých zemích (dotace 3/0)
 
a.
Společné znaky alimentárních onemocnění, diagnostika, terapie, a prevence (specifická prevence, individuální prevence, deset zlatých pravidel bezpečného chování, pět pravidel WHO pro bezpečné chování v neznámém prostředí).
b.Společné znaky onemocnění dýchacího ústrojí, pravidla pro bezpečné chování v neznámém prostředí, typické riziko pro šíření např. viru chřipky.
c.Diskusní fórum na přednesená témata včetně prezentací studentů se zkušenostmi pobytů v rozvojových zemích.

Studijní aktivity a metody výuky:
Druh
Prezenční studium
přednáška
42 h
příprava na zkoušku42 h
Celkem
84 h
 
Požadavky na ukončení:
Předmět bude ukončen testem. Je nutné získat minimálně 50 % bodů.
 
Rozložení požadavků na ukončení:
Druh
Prezenční studium
Celkem
0 %
 
Studijní literatura a zdroje:
Základní:
DOBSONOVÁ, M. Nemoci; příběhy nejnebezpečnějších zabijáků historie. Praha: Slovart, s.r.o., 2009. 256 s. ISBN 978-80-7391-292-5.
PAVLÍK, I. Rozvoj zdravého regionu: význam infekčních onemocnění lidí a zvířat a zoonóz při rozvoji regionů. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. 207 s. ISBN 978-80-7509-033-1.

Zařazení předmětu ve studijních plánech v aktuálním období:
Obor N-MTS-MRS Mezinárodní rozvojová studia, prezenční forma, počáteční období ZS 2019/2020
 
Vyučován v předchozích obdobích:
Místo výuky: Brno


Poslední změnu provedl Bc. Vít Karber dne 19. 5. 2020.

Typ výstupu: