Státní neziskové organizace

Cíl kapitoly

Cílem je:

je seznámit studenty s formami státních neziskových organizací. Jedná se o příspěvkové organizace a organizační složky státu. Bude nejen představeno jejich institucionální ukotvení, ale také hospodaření těchto organizací.

Ve srozumitelné podobě Vám představit možnosti tvorby eLearningu pro Váš předmět.

Příspěvkové organizace

Institut příspěvkových organizací v podobě, v jaké je znám z české právní úpravy, nacházíme pouze v právním řádu Slovenské republiky, což je dáno především dlouhodobým společným vývojem právních řádů těchto dvou zemí. Příspěvkové organizace jsou institutem vzniklým v rámci právního systému socialistického Československa, proto totožná úprava tohoto typu právnických osob v zahraničních úpravách prakticky neexistuje. Obdobný institut, který lze v určitých základních prvcích připodobnit české podobě příspěvkové organizace nacházíme v právních řádech německy mluvících států nebo také ve Francii. Hovoříme však spíše o určitých veřejných ústavech či institucích, u kterých je patrná vazba na financování ze strany státu a nejde o institut totožný s příspěvkovými organizacemi.

V české právní úpravě rozlišujeme příspěvkové organizace dvojího druhu. Jde o příspěvkové organizace zřizované územním samosprávným celkem na základě zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákona č. 129/2000 Sb. 2 o krajích, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 128/2000 o obcích, ve znění pozdějších předpisů a o příspěvkové organizace zřizované státem, upravené zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Aktuálně platným právním základem postavení příspěvkových organizací je zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, který v § 54 stanoví, že „státní příspěvkové organizace, které ve vztahu k majetku dosud vykonávaly právo hospodaření, popř. právo společného hospodaření nebo které budou obdobně ještě zřízeny, jsou právnickými osobami a hospodaří s majetkem. Podle § 55 však nemají vlastní majetek, za zákonných podmínek jej nabývají pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem se řídí zákonem

Právní subjektivitu přiznává příspěvkovým organizacím(také PO) územně samosprávných celků (dále také ÚSC) zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (o malých rozpočtových pravidlech), ve znění pozdějších předpisů. Obec může zřídit podle § 35a zákona o obcích PO pro takové účely, který souvisí se samostatnou působností obce, resp. pro výkon takových činností či služeb, o kterých obec v samostatné působnosti rozhodla, že jejich zabezpečení je v zájmu obce a občanů. Příspěvková organizace je právnickou osobou veřejného práva a vzniká a zaniká rozhodnutím zřizovatele. Zřizovatel vydává o vzniku PO zřizovací listinu, která musí obsahovat náležitosti vymezené zákonem o malých rozpočtových pravidlech podle § 27 odst. 2. Příspěvková organizace zřízená ÚSC se zapisuje do obchodního rejstříku a návrh na zápis podává zřizovatel. Podle § 102 odst. 2 zákona o obcích je radě obce vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, tedy i vůči PO, úkoly zakladatele nebo zřizovatele, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce. Tomu je podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona o obcích vyhrazeno zřizovat a rušit PO a organizační složky obce a schvalovat jejich zřizovací listiny. Podle § 27 zákona o malých rozpočtových pravidlech zřizuje územní samosprávný celek příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.

Hlavní činností příspěvkové organizace je činnost vymezená zřizovatelem při jejím zřízení, a vykonávaná příspěvkovou organizací. Hospodaření PO se řídí rozpočtem, který musí být sestaven jako vyrovnaný. Příspěvková organizace má k dispozici finanční prostředky získané vlastní činností, prostředky přijaté z rozpočtu zřizovatele, prostředky svých fondů, peněžité dary, prostředky poskytnuté z Národního fondu a ze zahraničí, a také dotace podle § 28 odst. 2 zákona. PO je povinna zajistit, aby nezhoršila stanovený hospodářský výsledek, proto se také nesmí zavazovat k úhradám, které nejsou kryty jejím rozpočtem. Jestliže výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání.

PO vytváří peněžní fondy, kterými jsou rezervní fond, investiční fond, fond odměn, fond sociálních a kulturních potřeb, přičemž zůstatky z těchto fondů se převádějí do následujícího roku.

Příspěvkové organizaci nemohou být svěřena taková práva, která je k majetku obce nebo kraje povinen vykonávat příslušný orgán zřizovatele, pokud zákon nestanoví jinak. Tak např. může PO uzavírat smlouvy o půjčce nebo úvěru jen s předchozím souhlasem zřizovatele.

Příspěvková organizace nesmí zřizovat nebo zakládat další právnické osoby a nesmí mít ani majetkovou účast v právnické osobě, která je zřízena nebo založena za účelem podnikání.

Fungování příspěvkových organizací je postaveno na tzv. netto principu rozpočtového financování, tj. organizace je napojena na jednu stranu rozpočtu (příjmovou či výdajovou) a dostává z rozpočtu příspěvek nebo odvádí stanovený odvod. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Za zásadní rys příspěvkových organizací je považována skutečnost, že jako jediný typ PO, kterou může obec zřídit, má k tomuto ÚSC rozpočtový vztah. Tzn., že výše zmíněné finanční prostředky z rozpočtu zřizovatele nejsou poskytovány na základě smlouvy podle soukromého práva, ale rozhodnutím zřizovatele o výši příspěvku. Právní úprava příspěvkových organizací krajů jako vyšších územně samosprávných celků je prakticky totožná s úpravou PO obcí.

Právní úprava PO zřizovaných státem je obsažena v zákoně o rozpočtových pravidlech a je obdobná úpravě příspěvkových organizací územně samosprávných celků. Zákon o rozpočtových pravidlech vymezuje svou působnost v § 1 písm. d), když stanoví, že upravuje finanční hospodaření příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu.

Zákon stanovuje úhradu ze státního rozpočtu pro výdaje na činnost PO v jejich působnosti, kterými jsou např. příspěvky na provoz, dotace na financování programu a akcí, dotace na úhradu provozním výdajů apod. Podmínky hospodaření PO státu upravuje zákon o rozpočtových pravidlech v části třinácté dílu druhém. Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky získanými hlavní činností a ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Hospodaření PO se řídí jejím rozpočtem, který musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet může zahrnovat pouze náklady a výnosy související s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.

Příspěvková organizace má povinnost dbát, aby plnila stanovené úkoly tím nejhospodárnějším způsobem a dodržela určené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu.

Peněžní prostředky může používat pouze k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž úhrady, ke kterým se zaváže v běžném roce, nesmí překračovat její rozpočet na tento rok. Hospodářský výsledek PO je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění. Jestliže hospodaření příspěvkové organizace skončí ztrátou, má zřizovatel povinnost projednat s PO zabezpečení její úhrady do konce následujícího rozpočtového roku z rezervního fondu příspěvkové organizace, popř. z rozpočtu kapitoly zřizovatele či ze zisku PO. Pokud nelze zhoršený rozpočtový výsledek uhradit žádným z těchto způsobů, dojde ke zrušení příspěvkové organizace zřizovatelem. Příspěvkové organizaci může být stanoven za porušení rozpočtové kázně odvod a penále, které hradí zejména z rezervního fondu. Pokud PO vykonává jinou než hlavní činnost, musí být její předmět a rozsah doplněn do zřizovací listiny před jejím započetím.

Organizační složky státu

Organizační složka zřizovaná státem vzniká rozhodnutím příslušného ústředního orgánu, který sám je organizační složkou, ve formě opatření, jehož součástí je zřizovací listina.

V některých případech jsou organizační složky státu zřizovány podle zvláštních zákonů a příslušný zvláštní zákon vymezuje náplň činnosti této organizace. Funkci zřizovatele pak plní ten ústřední orgán státní správy, na jehož kapitolu SR je taková OS napojena finančními vztahy. V případě organizačních složek zřizovaných obcemi nebo kraji vzniká OS na základě rozhodnutí voleného orgánu, tzn. zastupitelstva obce nebo zastupitelstva kraje, funkci zřizovatele plní výkonný orgán. OS je zřizována rovněž na základě zřizovací listiny. Podobným způsobem může zřizovatel rozhodnout o změně zřizovací listiny, o zrušení organizační složky.

Organizační složky zřizované státem a územními samosprávnými celky jsou co do náplně činnosti velmi různorodé. Jsou zřizovány pro zajišťování především takových služeb, které ekonomická teorie označuje za tzv. čisté veřejné statky, tzn. zejména ve veřejné správě.

Proto také tyto organizace nedosahují výraznějších příjmů a také se to nepředpokládá. Neziskové organizace, u nichž zřizovatel volí statut organizační složky, jsou organizace bez právní subjektivity. V ČR zákony o rozpočtových pravidlech upravují základní pravidlo, kdy by měl zřizovatel volit typ organizační složky, a to tehdy, jestliže organizace bude zabezpečovat činnosti, které nevyžadují velký počet zaměstnanců, nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo technické vybavení, není potřeba a nejsou vnitřně dále odvětvově či jinak členěné, nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů.

Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele. Zřizovatel jmenuje vedoucího organizace, stanoví mu jeho práva a povinnosti v rámci řízení této organizace. Organizační složky nejsou samostatnou účetní jednotkou.

Hospodaření organizační složky státu

Organizační složkou státu jsou například ministerstva a jiné správní úřady, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář presidenta republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Úřad vlády ČR, Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR a další. Zákon umožňuje se souhlasem ministerstva financí ostatním ministerstvům (které jsou OS) zřizovat další vlastní organizační složky státu. Vedoucí OS státu může uvnitř OS utvořit vnitřní organizační jednotky. Organizační složka státu hospodaří s finančními prostředky, které rozpočtuje ve své kapitole státního rozpočtu její zřizovatel a určí je své organizační složce. Formálně OS státu hospodaří podle svého rozpočtu, který může obsahovat pouze příjmy a výdaje v členění podle závazné rozpočtové skladby související s činností, pro jejichž zajišťování byla tato organizace zřízena, nicméně její příjmy a výdaje jsou zároveň součástí státního rozpočtu (resp. příslušné kapitoly SR). Pokud je jí plánováno dosahování příjmů, tak jsou pro ni závazným ukazatelem hospodaření, který by měla splnit. Výše výdajů je ovlivňována závaznými ukazateli podle zákona o SR nebo podle rozhodnutí jejího zřizovatele jako správce kapitoly a měla by být v souladu s rozsahem její činnosti. Zároveň tyto finanční prostředky by měla vydávat na své činnosti co nejhospodárněji, tzn. v pojetí alokační efektivnosti. Zejména v této oblasti hospodaření je velmi důležitá úloha finančního managementu OS.

Zřizovatel jako správce kapitoly SR určuje organizační složce státu limity na čerpání finančních prostředků, a to na platy zaměstnanců a pojistné, na konkrétní, účelově vymezené použití finančních prostředků a na ostatní běžné výdaje. Jsou stanoveny zpravidla na čtvrtletí.

Limity nejsou stanoveny pro čerpání z kapitoly Všeobecná pokladní správa SR a pro čerpání dávek sociálního zabezpečení. Poněvadž organizační složka je napojena na rozpočet svého zřizovatele, resp. jeho rozpočtovou kapitolu SR, všemi svými příjmy a všemi svými výdaji – jde o tzv. brutto rozpočtový způsob hospodaření. Tyto organizace hospodaří se svěřenými finančními prostředky od svého zřizovatele na základě schváleného rozpočtu. Bez souhlasu svého zřizovatele by neměly překračovat své výdaje. Příjmy a výdaje OS státu soustřeďuje na příslušném rozpočtovém příjmovém a výdajovém účtu. Pokladní plnění rozpočtu OS končí 31. 12. běžného roku. OS státu může přijímat či poskytovat půjčky, přijímat úvěry, poskytovat dary apod. jen pokud jí to dovoluje zákon. Poskytování darů z FKSP pak upravuje platná vyhláška o FKSP. Může poskytovat svým dodavatelům zálohy v návaznosti na věcná plnění nejvýše na jedno čtvrtletí, zúčtovávají se v rozpočtu v souladu s pokladním plněním s výjimkou záloh na spotřebu elektřiny, plynu, tepla, vody apod. Hospodaření organizační složky podléhá finanční kontrole ze strany zřizovatele. Za porušení rozpočtové kázně platí odvod ze svého rozpočtu.

Hospodaření organizačních složek územních samosprávných celků

Zřizovací listina organizační složky musí obsahovat: