3.1 Zjišťování a rozdělování hospodářského výsledku

Porovnáním výnosů s náklady je podnik schopen zjistit svůj hospodářský výsledek, který může nabývat buď kladných (zisk) nebo záporných čísel (ztráta). Zisk je jedním z hlavních cílů podnikání, i když ne cílem jediným, jak bylo již uvedeno. Dosahování zisku je však nutné pro zajištění dalších cílů podniku. Zisk odráží všechny stránky ekonomické činnosti podniku, reaguje na veškeré pozitivní i negativní výkyvy v činnosti podniku. Zachycuje pohyb objemu výroby, realizace vyrobených produktů, změny v nákladovosti, pohyb cen, kvalitu výrobků apod. Zisk plní několik funkcí:

V současné hospodářské praxi vychází zjišťování hospodářského výsledku podniku z rozdílu mezi výnosy a náklady:

Hospodářský výsledek = výnosy - náklady

Převýší-li výnosy náklady vzniká zisk:

zisk

Je-li tomu naopak – náklady jsou vyšší než výnosy, vykazuje podnik ztrátu:

ztráta

Údaje o hospodářském výsledku podniku je možné vyčíst ze dvou základních výkazů podniku, a to Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty. V rámci Rozvahy je hospodářský výsledek součástí vlastního kapitálu podniku ve formě nerozděleného zisku z minulých let  a také jako zdaněný zisk běžného účetního období. V rámci Výkazu zisku a ztráty (tzv. výsledovka) je hospodářský výsledek vyčíslený jako rozdíl mezi výnosy a náklady.

Po formální stránce může být Výkaz zisku a ztráty sestaven ve formě:

Hospodářský výsledek podnik vykazuje v účetním Výkazu zisku a ztráty. Základní struktura Výkazu zisku a ztráty:

provozní hospodářský výsledek

+ hospodářský výsledek z finančních operací

- daň z příjmů

= hospodářský výsledek za běžnou činnost

+ mimořádný hospodářský výsledek

- daň z příjmů z mimořádné činnosti

= hospodářský výsledek za účetní období

Každá z uvedených částí celkového hospodářského výsledku podniku je zjišťována průběžně jako rozdíl mezi výnosy a náklady na příslušnou činnost. Provozní hospodářský výsledek tvoří:

+ tržby z obchodní činnosti

- náklady z obchodní činnosti

= obchodní marže

+ tržby z prodeje vlastních výrobků

+ změna stavu zásob vlastních výrobků

+ aktivace

- spotřeba materiálů, energií a služeb

- osobní náklady

- daně a poplatky

- odpisy dlouhodobého majetku

+ tržby z prodeje prodaného dlouhodobého majetku

- zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

+ ostatní provozní výnosy

- ostatní provozní náklady

= provozní hospodářský výsledek

Další částí hospodářského výsledku je hospodářský výsledek z finančních operací:

+ tržby z prodeje cenných papírů

+ výnosy z finančních investic

- prodané cenné papíry

+ ostatní finanční výnosy

- ostatní finanční náklady

= hospodářský výsledek z finančních operací

Další částí je mimořádný hospodářský výsledek:

+ mimořádné výnosy

- mimořádné náklady

= mimořádný hospodářský výsledek.

Z uvedených částí tedy sestává hospodářský výsledek podniku. Jak bylo již uvedeno, bude tento výsledek představovat zisk (příp. ztrátu) po zdanění. Daně jsou součástí ekonomických nástrojů, pomocí kterých stát usměrňuje ekonomický rozvoj. Daně významnou měrou ovlivňují hospodářský výsledek podniků.

Roční hospodářský výsledek slouží jako základna pro výpočet daňových povinností podniku vůči státu a pro vypořádání zdravotního a sociálního pojištění. Výše dosahovaného zisku je důležitým indikátorem pro banky a jiné věřitele, zda v případě zapůjčení kapitálu bude podnik schopen splácet své závazky nejen v podobě úroků, ale také umořovat dluh. O skutečnost, zda daný podnik hospodaří se ziskem nebo se ztrátou, se zajímají také obchodní partneři, dodavatelé i odběratelé, rovněž i jeho zaměstnanci. Příliš nízká úroveň zisku nebo dokonce ztrátovost přetrvávající  po několik období po sobě, může představovat reálnou hrozbu ztráty obchodního partnera, pro zaměstnance hrozbu ztráty zaměstnání, problémů s vyplácením mezd, se zadržováním odvodů sociálního a zdravotního pojištění.

V podniku je také možné se setkat s různými kategoriemi zisku (hospodářského výsledku). Mezi nejvýznamnější patří:

Účetní zisk, který zahrnuje

Zdanitelný (daňový) zisk, který se zjišťuje pro účely výpočtu daně z příjmů podnikatelských subjektů. Základem je účetní zisk, který je na daňový základ upravován dle ustanovení Zákona o daních z příjmů.

Hrubý zisk (také hrubý výnos), termín je využíván ve dvou významech, a to

Čistý zisk, zjišťuje se jako souhrn zisku z běžné činnosti a mimořádného zisku, sníženého o celkovou daň z příjmů. Zůstává k dispozici vlastníkům podniku na uspokojení vlastních potřeb a rozvoj podniku, proto bývá považován za disponibilní zisk.

Nerozdělený zisk je tou částí čistého  zisku, která zůstává po odpočtu přídělů do příslušných fondů podniku, dividend nebo jiných forem podílů vlastníků na zisku.

Ekonomický zisk zohledňuje nejen dosahované výnosy a s nimi související explicitní náklady zjišťované v účetnictví, ale  celkové ekonomické náklady. Jejich součástí jsou i náklady implicitní, které nejsou reálně vynaloženými nákladovými položkami, ale představují výnosy, o které podnikatelský subjekt přichází tím, že své výrobní zdroje využívá daným způsobem, a ne jiným. Bývají proto označovány jako náklady ušlé (obětované) příležitosti, resp. alternativní náklady. Dosahování ekonomického zisku umožňuje plnit základní ekonomický cíl podnikání navyšovat  hodnotu podniku a tím bohatství jeho vlastníků. Peněžní vyjádření tohoto navýšení je označováno jako ekonomická přidaná hodnota nebo tržní přidaná hodnota.