Situaci kdy jakákoliv překážka znemožní člověku dosažení cíle, označujeme jako frustraci. Frustrace tedy vyjadřuje blokování dosaženého cíle. Může být buď dočasná, nebo trvalá a projevuje se u člověka jako stav ohrožení, omezení, znemožnění, ztráty. Nejčastější reakcí na frustraci je agrese.

  Stres (zátěž) je naopak míra všech obtíží a překážek života. Vyjadřuje vlastně masivní frustraci. Rozlišujeme: eustres – stres působící kladně, pozitivně (situace, na které se těšíme, ale dostáváme se do stresu – svatba), distres – obráceně – ohrožení (negativní vnímání stresu).

T. H. Holmes a R. H. Rahe (1967) vytvořili tabulku stresových životních událostí. Ke každé z nich přiřadili počet bodů odpovídající s tím spojené zátěži. Zdůraznili: „Zátěží nejsou jen tragédie a nepříjemnosti. Negativní dopad na člověka mají i úspěchy, ba i záležitosti považované za ryze kladné i vytoužené.“

Holmes-Raheho škála stresorů

Hodnocení:

Součet bodů za poslední dva roky:

150 – 200 bodů – skupina mírně ohrožená stresovými vlivy

200 – 300 bodů – skupina ohrožená stresovými vlivy

nad 300 bodů – výrazně riziková skupina

Spolu s mimořádnou pozorností vyvolala škála kritiku. Neodráží např. velký rozdíl mezi úmrtím blízkého člověka tzv. sešlostí věkem a úmrtím rodiče, jehož malé děti osiří. Stejně tak je např. rozdíl mezi dopadem nástupu trestu u protřelého recidivisty a u intelektuála zvyklého na vysoký životní standard a kulturní podněty. Další kritika se zaměřuje na preferenci „viditelného a prokazatelného“ u událostí oproti skrytým stresům např. morálního selhání. Nepřihlíží se tu k pocitům viny, špatného svědomí. Je také rozdíl mezi prožitky stejné události v mládí a ve stáří.

Modernější je De Meusova škála z poloviny osmdesátých let 20. století. Hodnocení součtu bodů je obdobné jako u Holmese a Raheho.

DeMeusova škála stresorů

Deprivace (strádání) je delší dobu trvající frustrace, která se může týkat jak fyziologické, tak i psychické dimenze. Nejčastěji se o deprivaci hovoří v oblasti citové – citová deprivace znamená dlouhodobé strádání např. u dětí v dětských domovech, kterým chybí rodičovská láska.