Blažek a Uhlíř (2002) konstatují, že každý typ prostorové organizace výroby vytváří dle Massey zvláštní formu regionálních diferencí, přičemž meziregionální rozdíly založené na odlišné odvětvové struktuře jsou nahrazovány rozdíly vyvolané odlišnou funkční dělbou práce v rámci nové mezinárodní dělby práce.

Massey upozorňuje, že v průběhu času byly od sebe ve většině případů odděleny výrobní funkce od funkcí koncepčních, přičemž došlo k omezování tvůrčí činnosti části pracovní síly – tzv. deskilling. Tento proces je charakterizovaný (podmíněn) snižováním nároků na pracovní sílu a jejím využití k jednoduchým pracovním úkonům, které se neustále opakují. Oddělení funkce výrobní od funkce koncepční Massey považuje za významný faktor vytváření meziregionálních rozdílů, neboť v některých regionech je lokalizována pouze funkce výrobní. To zapříčiňuje podřízenost a externí kontrolu ekonomiky takového regionu a naopak dominanci regionu s vyššími funkcemi. Řešení regionálních problémů a snížení regionálních rozdílů proto Massey spatřuje v udržení a stabilizaci celé hierarchii funkcí (v regionu mají být zastoupeny jak funkce výrobní, tak koncepční), nikoliv jen ve vytvoření kvalifikovaných pracovních míst s převažující koncepční funkcí (Blažek, 2008).

To znamená, že regiony by měly vytvářet takové podmínky a snažit se o to, aby firma působící v regionu měla na území lokalizovány nejen výrobní továrny, ale také výzkumná a vývojová pracoviště, manažerská, administrativní a zákaznická oddělení a v neposlední řadě řídící pracoviště. Tyto aktivity lze v současnosti nalézt u řady firem působících v ČR (Bosch Diesel, Siemens a další), u nichž je požadováno, aby v ČR neměly lokalizovány pouze výrobní závody, ale co možná nejširší spektrum výrobních a koncepčních funkcí.

Jako další možnost Massey navrhuje výraznou decentralizaci veřejné správy a převedení některých institucí do upadajících regionů, na něž by se navázaly další subjekty.

Posílení regionů touto cestou a význam decentralizačních opatření lze podložit decentralizací územní samosprávy ČR resp. zavedením 14 krajů na počátku třetího tisíciletí. Odpovědí je poměrně prudký vzestup některých krajských center, kde nebyly předtím lokalizovány žádné významnější státní resp. samosprávní instituce (např. Jihlava a Karlovy Vary).

Přínosem projektu CURS byla bezesporu podnětná diskuze věnovaná tématu studia lokalit a snaha propojit studium detailních podmínek a specifik lokalit/mikroregionů s obecnějšími procesy a vysvětlením jejich vazeb. Cookovy závěry se následně promítly do prací autorů zabývající se konkurenceschopností regionů (institucionální aspekt), k jejichž studiu však bylo nutno využít jiných metod a přístupů než kritického realismu.

Územní dělby práce, locality studies, nová mezinárodní dělba práce, koncept flotily, nadnárodní společnosti, deskilling, lokalita